SPLNĚNÝ ŽIVOTNÍ SEN NEBO ZNIČENÝ ŽIVOT? 2. část - nádraží Hodonín

2. března 2016 v 5:02 | Luky |  MŮJ NEUVĚŘITELNÝ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH
Poslední rozhlédnutí, zda tam opravdu nikdo není. Nebyl. Vybral jsem si jeden vagón, který měl na straně žebřík. Protože bylo již teplo(21.května 2006), nosil jsem kšiltovku. Chytil jsem se žebříku a že vylezu na střechu jako jsem to dělával u dědy na půdu. Věděl jsem, že když se drátu nedoknu, tak se nic nestane. Kdybych neměl uzemění, tak by se taky nic nestalo(vzpomeňte si na ptáky)
Ale chyba lávky, protože jsem nebyl ještě ani na konci žebříku, když mě srazila obrovská rána - 25 000 Voltů(jsou případy, kdy dokázalo zabít i 220 V ze zásuvky). Kolem drátů se tvoří tzv. elektrický oblouk, který má rozsah cca metr a půl a protože jsem měl kšiltovku(každá kšiltovka je vyrobená stejně) - na vrcholu hlavy je kovový cvoček. A jak jistě víte z fyziky kov je vodič. Ještě jsem měl na levé ruce hodinky(po taťkovi, kterým se nic nestalo - zázrak) a v pravé kapse klíče,


jenž jsou taky kovové. O nějakém oblouku se ani v té Vaší škole neučí pokud nejste elektrikáři, to vyučuje sám pan život. 25 000 Voltů mi projelo mozkem a vyletělo z pravé paty, jako když krájíte máslo.
Nedávno jsem byl na tom místě a pamatuji si ho a také si pamatuji, že jsem skoro viděl střechu vagónu, když jsem v zápětí slyšel ránu jako kdyby vedle mě vybouchl granát(i stejný pískot). Potom něco jako jeskyni ve které jsem stál, načervenalou oblohu a padající hvězdu zleva směrem do prava. Slyšel jsem i zvuk. Hledal jsem a našel zvuk planety Mars.
Ti dva, co tam byli se mnou utekli, ale já se na ně nezlobím, protože asi byli v šoku. I já bych byl. A protože byla neděle, nebyl poblíž nikdo, kdo by mohl zavolat pomoc. Až na jednoho pána z nedalekého hypermarketu, který jen viděl záblesk a přispěchal se tedy podívat, co se děje. A když viděl bezvládné a napůl ohořelé tělo, volal sanitku. Nějakou dobu trvalo, než se objevili hodonínští záchranáři, kteří okamžitě museli zahájit resuscitaci, protože jsem měl zástavu srdce(po takové ráně není divu). Ve zprávě mám uvedeno, že jsem byl mrtvý cca 15 minut, takže jsem přežil biologickou smrt(ta je nad 10 minut narozdíl od klinické a dochází při ní k rozkladu tkání - svalů, mozku, jater, vazů, šlach...).

konec 2. části
<<<TŘETÍ ČÁST ZDE>>>
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama