SPLNĚNÝ ŽIVOTNÍ SEN NEBO ZNIČENÝ ŽIVOT? 8. část - JANSKÉ LÁZNĚ, OSLAVA, KLIMKOVICE

3. dubna 2016 v 11:44 | Luky |  MŮJ NEUVĚŘITELNÝ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH

Po zbytek roku se nic moc nedělo. Jen mi začaly pořádně účinkovat léky z Ostravské nemocnice(Baclofen - komplexní přípravek na všechno - spánek, zklidnění, svalové spazmy, křeče, celkové vnímání, Geratam - podpora mozku, zlepšuje soustředěnost a paměť, Pyridoxin - klasický vitamin B - bral jsem to, abych přibral). Dřel jsem na sobě jako doposud a chystal se poprvé do lázní. Představoval jsem si to jako stoprocentní relax někde v bazénu, kde vás všichni budou obskakovat.

V prosinci 2007 jsem odjel do dětské léčebny Janské Lázně - Vesna. Tam jsem se trochu rozchodil o berlích i venku a odjížděl jsem zase trošku pohyblivější. Našel jsem si novou partu z Prahy se kterými jsem tam chodil na procházky.


V dubnu 2008 jsem chodil s jednou berlí, ale pořád jsem se cítil hodně slabý. To měli děda s babičkou oslavu narozenin v Prušánkách.
Tehdy jsem začal cítit, že na lécích jsem už pořádně závislý a že nejsou jen na výše zmiňované problémy, ale chovají se jako hypnotika proti depresím. Začal jsem více chodit mezi lidi ven(abych se socializoval a mohl vysadit), ke kamarádovi na byt(sešli jsme se taková partička) a do hospody(chlastat na prášky). V září jsem nastoupil na střední školu Obchodní Akademie F.D. Roosevelta v Brně(u Kociánky). Celý prvák se mi vydařil, ale měl jsem kázeňské problémy na Kociánce proto jsem druhák dělal již na Obchodní akademii v Hodoníně.

Doma jsem se rozchlastal, protože jsem si přestal věřit. Pil jsem skoro do bezvědomí, vracel jsem se v noci, budil se s hroznýma kocovinama a další den vyprošťovák a končilo to stejně. Cigarety jsem kouřil aspoň 2 balíčky denně. Baclofen byl jak droga a já jsem překračoval dávky, jak se mi zlíbilo. Jinak samozřejmě furt kontroly, rehabilitace… Avšak přestal jsem je brát kvůli pití vážně a přestal jsem se snažit.

V tu dobu jsem dostal nějaké peníze od pojišťovny a já jsem je musel hned utratit(o finančním vzdělání jsem neměl ani potuchy).
Pořídil jsem si Ford Escort a cítil jsem se jak pán. Měl jsem jednoho blízkého kamaráda a sliboval jsem si, že mě naučí jezdit(zatím pro mě makal jako soukromý šofér). Chodili jsme spolu také na pivo, jenže kamarád má "splávek" a já jsem se mu chtěl vyrovnat, takže jsem skončil vždycky na šrot.

V létě(2009) jsem jel do lázní Klimkovice, kde jsem poznal opravdové přátelství i 2 největší lásky - Nikol Benešovou a Lenku Eliášovou, problém byl, že v té době jsem vůbec nevěděl jak se chovat k ženě. Začaly mě tam chytat křeče do nohou, takže jsem se na ty nohy nezvládl ani postavit a dočasně jsem skončil opět na vozíku. Projevila se také silná alergie na jodobromovou vodu, kvůli které jsem tam jel(nevadí, měli bylinkové koupele). A kvůli zapojení i té druhé strany těla a vyrovnání páteře mi bylo doporučeno, abych chodil o dvou berlích.


Psal se rok 2010, druhákem jsem zdárně prošel a také spolužáci mě přijali. I s nimi jsem chodíval na panáka. Jinak samozřejmě furt kontroly, rehabilitace… Avšak přestal jsem to brát kvůli pití vážně a přestal jsem se snažit. Už jsem potom nevnímal, co je realita.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beth beth | 3. dubna 2016 v 19:53 | Reagovat

Tak, Luky, jednak, jsem z této části naprosto vedle. Oči po celou dobu četby v předpažení. A zase mám čekat týden na další pokračování. Sakrušky!!!Jo a bylo to krátký!!! :-(

2 lukykoranda lukykoranda | E-mail | Web | 4. dubna 2016 v 7:45 | Reagovat

už mám další 2 články napsané, takže jeden sem dám během týdne :-) vypadá to ve wordu trochu delší, tak snad to tak bude...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama